Co se hovoří pro oslovování?

Hodí se pro styk osobní, telefonický, někdy také pro neformální, neoficiální nebo vnitřní e‑mailovou korespondenci (např. s kolegy). Při oslovování má pracovní funkce, např. Vážený pane ministře, poslanče, rektore, starosto, předsedo, řediteli, jednateli, primáři, redaktore, a vojenská/policejní hodnost, např.

Jaké jsou pracovní funkce v oslovování?

Při oslovování má pracovní funkce, např. Vážený pane ministře, poslanče, rektore, starosto, předsedo, řediteli, jednateli, primáři, redaktore, a vojenská/policejní hodnost, např. Vážený pane plukovníku, majore, kapitáne, poručíku, zpravidla přednost před akademickým titulem, např.

Jaký je rozdíl mezi heslovitým vyjádřením dopisu a oslovením?

Mezi heslovitým vyjádřením obsahu dopisu (dříve označovaným slovem „Věc“) a oslovením se vynechává mezera o výšce dvou řádků základního textu dopisu. V obchodních a úředních dopisech začíná oslovení vždy od levé svislice a končí čárkou (srov.