Kdo byl nájemcem mlýna?

Vlastně v té době už dávno bývalého. Po válce přišel o svého pána a jeho poslední nájemce v šedesátých letech se pohyboval od hospody do kriminálu. Stavení chátralo, mlýnské zařízení už dávno vzalo zasvé a z horního náhonu, jehož kilometr dlouhým korytem nabíral mlýn vodu z Knovízského potoka na kolo, se stala veřejná skládka.

Kdo měl nejvyšší postavení ve mlýně?

Nejvyšší postavení ve mlýně měl „Pan otec“, mistr mlynářský, jenž většinou býval i majitelem usedlosti, popřípadě měl tuto usedlost v pachtu, či ve vlastnictví formou emfyteutického práva2. Na pomyslném žebříčku těsně pod ním stál stárek, následoval vyučený mlýnský dělník mládek a učeň byl označován jako prášek.

Kde byla mlýna vyhloubena?

Ve mlýnici byla pro paleční kolo vyhloubena a vyzděna jakási strouha, které se říkalo podkolí. Nad podkolím stála na silných dubových sloupech hranice, jejíž podlaha sahala do třetiny mlýnice. Na hranici bylo umístěno složení, které tvořily tzv. české kameny z jemného tvrdého pískovce.

Kdo byl mlýn v Čechách?

I. 1. Starý mlýn, jeho zařízení a jeho výrobky. Mlýny v Čechách byly většinou vodní (na potocích a na řekách), zřídka větrné. Podle spádu vody, na níž mlýn seděl, byla stavěna jednak vodní kola na svrchní vodu, jednak kola na spodní vodu.