Proč je obohacení bez právního důvodu?

Proč je obohacení bez právního důvodu?

NOZ tuto definici mírně upravuje, když namísto „bez právního důvodu" hovoří o obohacení bez „spravedlivého důvodu" (§ 2991). Cílem je přitom upozornit na skutečnost, že ne každý případ obohacení, u kterého nelze dovodit právní důvod, je nutné považovat za bezdůvodné obohacení.

Co je bezdůvodné obohacení?

Bezdůvodné obohacení je významný právní institut poskytující ochranu proti defektům majetkových vztahů, které jsou v rozporu se zákazem obohacovat se na úkor jiného právem neuznaným způsobem a které často není možné napravit jinými právními nástroji. Institut bezdůvodného obohacení má velmi dlouhou tradici.

Kdo se bezdůvodně obohatil?

Platí zásada, že ten, kdo se bezdůvodně obohatil, by měl ochuzenému veškerý majetkový prospěch vrátit. Současný OZ v této souvislosti příliš nerozlišuje, zda se jedná o obohaceného v dobré či zlé víře, tedy zda obohacený věděl, že na plnění nemá spravedlivý nárok.

Proč se bezdůvodné obohacení nehradí?

Bezdůvodné obohacení se nehradí, obohatil-li někdo jiného, ač věděl, že k tomu nebyl povinen. Co bylo plněno za účelem zakázaným či nemožným, se nevrací. I ten, kdo užívá věc, kterou neplatně koupil, musí poskytnout náhradu za její užívání.