Jaké jsou rozdíly v užití slov povodeň a záplava?

Rozdíly v užití slov povodeň a záplava (popř. zátopa) a ve vymezení jejich významů, s kterými jsme se setkali, ukazují na nejednotnost hledisek a zároveň i na nutnost rozlišit užití obecné, neodborné od speciálního, terminologického.

Co je povodeň a záplav?

Poněkud odlišně klasifikují povodeň a záplavu československé normy (Hydrologie a Vodní hospodářství). Povodeň charakterizují (ČSN 736511, č. 181) jako „přechodné stoupnutí hladiny nad úroveň břehů, způsobené náhlým zvětšením průtoků, anebo zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů atd.)“.

Co se týče záplavy?

O záplavě je (na s. 39) mj. uvedeno: „Zatímco povodeň vzniká zpravidla vystoupením vody z přirozených nebo umělých břehů, k záplavě dochází nejrůznějšími způsoby.

Jak vznikají bleskové povodně?

Bleskové povodně mohou vzniknout během několika minut či hodin při dlouhotrvajících intenzivních deštích, při náhlém uvolnění masy vody např. rozbitím hráze z ledových ker. Bleskové povodně jsou charakteristické mimo jiné i tím, že jejich čelo je tvořeno směsí bahna, kamenů a jiných naplavenin. Klasické povodně vznikají, když koryto řeky již není ...