Jaké jsou pravidla o dlouhých samohláskách v českých slovech?
Jaké jsou pravidla o dlouhých samohláskách v českých slovech?
Poučení o krátkých a dlouhých samohláskách v českých slovech je tradičně součástí Pravidel českého pravopisu. Bývalo zpracováno v samostatné kapitole a mimoto pojednávaly zejména o krácení dlouhých samohlásek příslušné odstavce kapitoly zvané „Z kmenosloví“ (Pravidla od r. 1902 do 1926) nebo „Z nauky o tvoření slov“ (Pravidla z r. 1941).
Jaké jsou slovnické kategorie sloves?
Mluvnické kategorie sloves Slovesa jsou řazena mezi tzv. ohebné slovní druhy (stejně jako podstatná a přídavná jména, zájmena a číslovky). Jediným rozdílem je, že tyto vyjmenované slovní druhy se skloňují, ale u sloves tomuto jevu říkáme časování (slovesa časujeme).
Jaké jsou rozdíly mezi slovesy?
Srov. rozdíly mezi slovesy: uvědomit – uvědomit si, vzdát – vzdát se, učit – učit se, zařadit – zařadit se, odpoutat – odpoutat se, přihlásit – přihlásit se, angažovat – angažovat se (totéž platí pro dvojice slovesných podstatných jmen z těchto sloves utvořených).
Co je krátká nebo dlouhá samohláska?
A za druhé je krátká nebo dlouhá samohláska charakteristickým znakem některých skupin slov, např. vázati — vazač, káva — kavárna, kývati — kyvadlo, anebo znakem některých tvarů, jako dělám, děláš, dělá; pilný, pilného, pilnému; kosti — kostí atp. Pravopis pak jenom zachycuje kvantitu jako jednoho z činitelů slovotvorných a tvarotvorných.
