Kde jsou krátkodobé peněžní prostředky?

V reálném světě je trh peněz trhem, kde se zapůjčují a vypůjčují krátkodobé peněžní prostředky za danou krátkodobou úrokovou míru. Krátkodobé peněžní prostředky mají formu depozit na požádání, krátkodobých termínovaných vkladů, krátkodobých úvěrů a cenných papírů (krátkodobé dluhopisy, směnky, depozitní certifikáty apod.).

Co je peněžní zásoba?

Nabídka peněz neboli peněžní zásoba je množství peněz v ekonomice, které je v rámci daných pravidel schopen vytvořit bankovní systém. Nabídku peněz tvoří centrální banka a obchodní banky. Centrální banka vydává do oběhu hotovostní peníze (oběživo + depozita) a vytváří prostřednictvím svých nástrojů bankovní rezervy.

Jak funguje peněžní trh?

Funkce peněžního trhu: 1 Umožňuje přerozdělení (redistribuci) dočasně volného krátkodobého kapitálu. Tento mechanismus je vysoce efektivní a není možno jej ničím nahradit. 2 Umožňuje centrální bance pružně regulovat množství peněz v ekonomice. 3 Určuje cenu krátkodobého kapitálu. (Cena – peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží). 4 Určuje krátkodobou úrokovou míru.

Co je peněžní multiplikátor?

Peněžní multiplikátor vyjadřuje vztah mezi měnovou bází a peněžní zásobou. Říká, kolikrát je peněžní zásoba větší než měnová báze. Měnová báze je používána centrální bankou k ovlivňování měnových agregátů. Obecně se skládá z hotovostního oběživa a bankovních rezerv u centrální banky.