Proč se mnichům zakázat vařit pivo?

Při vysvěcení Břevnovského kláštera roku 993 druhým českým biskupem Vojtěchem měl údajně mnichům zakázat vařit pivo, protože se přípravě a pití piva věnovali více než svým „ovečkám“. Na konci desátého století zahájily výrobu první malé družstevní pivovárky, které umožňovaly skupině, aby si brala výtažek piva z pivovaru domů k dokončení produktu.

Proč se lidé pohlíželi na pivu?

Staří Čechové pohlíželi na pivo nejen jako na osvěžující nápoj, ale také jako na výživný, chutný a levný tekutý chléb. V pivu viděli také lék na celou řadu nemocí. Předpokládá se, že výroba piva byla objevena náhodou. Do nádobky s rozemletým obilím natekla voda a divokým kvašením v ní vznikl příjemný, lehce omamný nápoj.

Kdo měl právo vařit pivo?

Král Václav II. (1278 – 1305) stanovil, že právo vařit pivo mají pouze měšťané bydlící v královských městech uvnitř městských hradeb (plnoprávným měšťanem byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb). Zajímavé je, že právo várečné se přímo vztahovalo na dům a ne na jeho majitele. Dům s právem várečným tak mohl mít až čtyřikrát vyšší hodnotu.

Kde byl nejstarší český pivovar?

Nejstarší doložený český pivovar je v Břevnovském klášteře. Při vysvěcení Břevnovského kláštera roku 993 druhým českým biskupem Vojtěchem měl údajně mnichům zakázat vařit pivo, protože se přípravě a pití piva věnovali více než svým „ovečkám“.