Kde se stavěly mlýny?

Od 12. do 16. stol. se v Čechách stavěly mlýny především při klášterech, městech, hradech a tvrzích. Panovník, šlechta a církevní instituce podporovali výstavbu mlýnů jako zdroje jistých finančních příjmů.... Značné rozšíření počtu vodních mlýnů u nás nastalo během 16. století.... Od 16. století stavěli mlýny taky poddaní a svobodníci.

Kdo byl majitelem mlýnů?

Mezi nejstarší datované stavby mlýnů patří např. Žemličkova LHota (r. 1600). Ve vrcholném středověku se majiteli mlýnů často stávaly městské obce. Např. Domažlice roku 1561 vlastnily 7 mlýnů, rovněž tak Vodňany roku 1574, Tábor v roce 1555 měl 5 mlýnů, venkovská města mívala v průměru 4-7 mlýnů.

Jak se začaly osamostatňovat mlýny?

Od 16. století se začaly osamostatňovat mlynářské cechy, např. kouřimský 1561, kolínský 1571 domažlický 1581, kutnohorský 1585, táborský 1601. Největší počet mlýnů je dokumentován v 19. století. Statistika z roku 1875 jich zaznamenala 6940, z toho bylo 220 mlýnů parních, 40 větrných a 4 lodní.

Kdo měl právo postavit mlýny na Vltavě?

Jednu z nejstarších zpráv o mlýnech u nás nacházíme v zakládací listině břevnovského kláštera z r. 993, kterou daroval kníže Boleslav II. klášteru dva mlýny pod pražským hradem na řece Vltavě a právo postavit mlýny další .... Od 12. do 16. stol. se v Čechách stavěly mlýny především při klášterech, městech, hradech a tvrzích.