Jak nahradit kyselinu chlorovodíkovou?

Do kulaté baňky nalijeme asi 1 ml konc. kyseliny chlorovodíkové. Baňku uzavřeme hořákovou trubičkou a zahříváme ji nad plamenem. Při zahřívání se z kyseliny chlorovodíkové vypařuje plynný chlorovodík. Asi po půl minutě ponoříme konec hořákové trubičky do vany s vodou a methyloranží.

Kde se používá kyselina chlorovodíková?

Největší množství kyseliny chlorovodíkové se využívá při moření povrchu oceli, galvanizaci a výrobě baterií, v organických syntézách (např. výroba kyseliny askorbové - vitaminu C), v potravinářském průmyslu (např. výroba polévkového koření, kyseliny citronové).

Proč se jednalo o kyselinu chlorovodíkovou?

Protože se jednalo o výrobu ze soli, vžil se pro vyrobenou kyselinu název kyselina solná, který můžete najít na velmi starých etiketách a někdy se používá v chemickém slangu dodnes, přestože správný název je pouze kyselina chlorovodíková. V dnešní době se ve světě ještě používá výroba HCl jako vedlejšího produktu při chloraci uhlovodíků.

Co je žaludeční kyselina?

Žaludeční kyselina, také nazývaná kyselina chlorovodíková (HCL), je vyráběna v parietálních buňkách, které vystýlají žaludek. Vyrábí se vždy, když se najíte. Tyto parietální buňky používají různé minerály k výrobě kyseliny – z nichž dva nejdůležitější jsou sodík a draslík.