Jaký je základ větného ekvivalentu?

Větný ekvivalent. Základem větného ekvivalentu není určitý slovesný tvar, ale infinitiv slovesa nebo jiný slovní druh. Tyto konstrukce mají platnost věty. Ekvivalent mívá formu rozkazu, zákazu, povelu, souhlasu nebo nesouhlasu, či citoslovečných vyjádření. podstatné jméno: Marku!

Jaké jsou věty jednočlenné?

Věty jednočlenné, dvojčlenné Věty jednočlenné nemůžeme rozdělit na podmětovou a přísudkovou část. Jednočlenné věty mají jen jeden základní větný člen, který nenazýváme podmět nebo přísudek. Tento základní větný člen může být sloveso nebo jiný výraz.

Co je vedlejší věta?

Je to věta v souvětí, která je závislá na jiné řídící větě. Vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší. Poznáme ji podle toho, že nemůže stát samostatně bez své řídící věty. Značení ve větném rozboru: VV. Na vedlejší větu se můžeme zeptat! Bála seVH, aby se jí nevysmáli. VV Proč se bála?Aby se jí nevysmáli.

Co jsou příslovečné věty?

příslovečné (Opatrně dozadu.) citoslovečné (Ach. Vtom prásk!) částicové (Ano. Ne.) Nejčastějšími typy jednočlenné věty jsou výpovědi, které vyjadřují: Bolí mě břicho. Píchá mě v zádech. Zahřmělo. Pořád jen prší. Je mi smutno. Ve střeše skřípe. Hučí v kamnech. Věty s nevyjádřený podmětem jsou věty dvojčlenné. (Píše. Hlásili to v rádiu.)