Co se týče uzlových napětí?

Podstata metody uzlových napětíspočívá v tom, že jeden uzel označíme (zvolíme) jako uzel referenční. Volíme takový uzel, ve kterém je spojeno nejvíc prvků. Napětí každého z ostatních uzlů, vztažené k uzlu referenčnímu, označujeme jako napětí uzlové. Označíme si proudy jednotlivými větvemi obvodu a aplikujeme na ně první Kirchhoffův zákon.

Jaké je napětí mezi uzly a uzlem referenčním?

3. Mezi jednotlivými uzly a uzlem referenčním označíme uzlová napětí. V našem případě jsme je označili jako UAa UB. 4. Označíme si proudy jednotlivými větvemi.

Kdy určíme napětí U2?

Napětí U2 určíme z Kirchhoffova zákona pro algebraický součet všech napětí ve smyčce. Napětí U0 je proti směru procházení smyčkou, bude mít zápornou hodnotu. Proud I2 spočítáme z Ohmova zákona Proud I3 spočítáme z Kirchhoffova zákona pro proudy v uzlu Napětí U3 spočítáme z Ohmova zákona

Jak nahradit Skutečný zdroj napětí?

Skutečný zdroj napětí pro potřeby výpočtů nahrazujeme spojením ideálního zdroje napětí U0 a vnitřního odporu Ri . U skutečného zdroje napětí klesá svorkové napětí U od hodnoty U0 naprázdno (R Z =∞) při zvyšujícím se proudu zátěží až k nulové hodnotě při zkratu (R Z =0), kdy ze zdroje vytéká proud na krátko IK .