Jak bylo využito kresby postavy?

Plně projektivní a klinické využití kresby postavy přinesla psychodiagnostice K. Machoverová v roce 1949 se svou metodou Draw-a-Person Test (DAP). V současnosti je mezi psychology nejčastěji využívaná varianta H. J. Baltrusche– Figure-Drawing-Test (FDT)z roku 19562. V ní je pozornost věnována hlavně populaci dospělých.

Jaké jsou dětská kresba postavy?

Podle Z. Altmana (2011) dětská kresba postavy zhruba až do 12 let neobsahuje příliš projektivních informací o osobnosti a pokud ano, jde spíše o postoje, zkušenosti, přání spojené s lidmi v nejbližším okolí. Při následné interpretaci je nezbytné počítat s mnohem větší rolí náhody, čímž se

Co můžeme usuzovat z kresby postavy?

Z kresby postavy můžeme usuzovat na vlastní sebepojetí (včetně sebevědomí), na pudovou strukturu osobnosti, vnitřní konflikty a obranné mechanismy, na identifikaci s vlastní sexuální rolí, na postoje a vztahy k opačnému pohlaví (k lidem obecně), na vztah k realitě (na kontinuu adekvátní- narušená percepce) (Altman, 2011).

Jak využít kresbu u dětí?

U dětí využijeme kresbu postavy spíše v rámci jiného psychodiagnostického nástroje, a to Kresby rodiny. Specifikem při práci s dospívajícími je nutnost počítat se ztrácející se spontánností kresby a zvýšené kritičnosti k ní (Vágnerová, 2015). Ve vztahu ke kreslení se může objevit rozpačitost, snaha vyhnout se jí.