Co se řadí mezi věty obsahové oznamovací?

Ale mezi věty obsahové oznamovací se řadí i případy jako Komisař slyšel, jak otvírá zámeček kabelky a vykládá se, že „spojky“ jak lze užít, „obrací-li se pozornost na průběh sdělovaného děje“ (o. c, s. 176n.), tj. řadí se sem případy, v nichž o užití spojovacího výrazu nerozhodl modální význam, nýbrž jiná složka věcného významu.

Jaké jsou věty po stránce obsahové?

Podle poměru, v jakém jsou věty po stránce obsahové, rozeznáváme následující typy souvětí souřadného: 1 Slučovací - věty se k sobě prostě přiřazují jako sobě rovné. ... 2 Stupňovací - druhá věta zesiluje, stupňuje obsah věty první. Nejčastější spojky a spojovací výrazy jsou tyto: ba, dokonce, ba i, ba ani a spojovací výrazy dvojité nejen - ale ... 3 Odporovací - jsou spojeny věty, jejichž obsahy si odporují, stavějí se proti sobě; obsah druhé věty buď vůbec popírá obsah věty první, nebo jej omezuje. ...

Kdy se věty vedlejší určují?

Jinde se věty vedlejší v příkladech (1) a (4) určují jako věty obsahové, avšak pojem věta obsahová — stejně jako pojmy věta doplňovací vztažná a věta příslovečná určovací — se vymezuje především po stránce sémantické. [6]

Proč jsou věty předmětové připojeny spojovacími výrazy?

Uvádí se např., že věty předmětové jsou připojeny spojovacími výrazy že, aby, jak, kdo, co, kam, odkud, tj. pouze se vypočítávají spojovací výrazy velmi různorodé. [3]