Jak vznikají nové buňky?

Druhým základním poznatkem buněčné teorie bylo konstatování Virchowa (1858), že nové buňky vznikají pouze dělením již existujících buněk; známé “Omnis cellula e cellula”. Konec 19. a počátek 20. století obohatil buněčnou teorii o poznání, že i chemic-ké složení a biochemické procesy probíhající v buňkách jsou totožné nebo velmi po-dobné.

Jaké jsou základy buněčné teorie?

Její základy byly po-loženy ve 40. letech 19. století, i když pojem “cell” pochází již z roku 1665 od Rober-ta Hooka, který pozoroval buňky korku, jež se mu jevily jako prázdná místa. Buněčná teorie je spojována se jménem Jana Evangelisty Purkyně (1837), který poprvé vy-slovil myšlenku analogie ve stavbě živočichů a rostlin.

Jak vznikla buněčná teorie?

Buněčná teorie je spojována se jménem Jana Evangelisty Purkyně (1837), který poprvé vy-slovil myšlenku analogie ve stavbě živočichů a rostlin. Sám však mezi nimi určité rozdíly viděl, pro strukturální elementy živočichů používal označení “zrníčka”.