Kdo byl největší velbloud v Arktidě?

Byl o třetinu vyšší než největší dnešní velbloudi. Už tehdy měl pravelbloud typický hrb, který se mu dnes hodí pro přežití v pouštích. Stejně užitečný se ale hrb ukázal i v prostředí Arktidy. V době, kdy nově objevený velbloud žil v nejsevernější části Kanady, zde ještě nevládly mrazy.

Jaký je způsob páření velbloudů?

Žíznivý velbloud pak vypije najednou sto dvacet až sto třicet litrů vody. Velmi zajímavý je také způsob páření velbloudů. Rod velbloudovitých je jediný mezi savci, který se páří na zemi v leže a zvířata při tom tropí značný hluk. Velbloudice může mít mládě jednou za dva roky.

Kdy došlo k ochočení velbloudů?

Podle různých pramenů došlo k ochočení velbloudů pravděpodobně na jihu Arabského poloostrova už někdy ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Dnes velbloudi slouží především k přenášení těžkých nákladů, nebo jako dopravní prostředek. Nejtypičtějším a mnohdy poznávacím znakem kromě hrbů je u velbloudů jejich chůze.

Kde jsou velbloudy na jihu Arabského poloostrova?

Na jihu Arabského poloostrova je pak možné vidět velbloudy, jak požírají zbytky ryb, které na pobřeží zanechali rybáři. V hrbu mají velbloudi tuk, který se biologickým procesem štěpí a vzniká tak energie a voda. Pokud není velbloud napájen, může při extrémně vysokých teplotách ztratit až sto kilogramů své tělesné hmotnosti.