Jaká je rozpustnost rozpouštědla?

Rozpustností se rozumí nejvyšší množství látky, které se za daných podmínek (teplota a tlak) rozpustí v určitém množství rozpouštědla, obvykle ve 100 g. Český lékopis uvádí v ustanoveních, která se týkají vlastností látek, vždy jejich rozpustnost v běžných rozpouštědlech.

Jak se urychluje rozpouštění rozpouštědla?

Proto se rozpouštění urychluje mícháním, obvykle skleněnou tyčinkou ( difuze ). Rozpustnost látek, které mají povahu slabých kyselin nebo zásad, je závislá také na aktuální aciditě (pH) rozpouštědla. Přitom slabé zásady jsou dobře rozpustné ve zředěných roztocích kyselin a naopak slabě kyselé látky v roztocích alkálií.

Co se považuje za rozpouštědlo?

Za rozpouštědlo se obvykle považuje složka, která v soustavě převažuje. Podle povahy rozpuštěné látky a rozpouštědla můžeme rozlišovat roztoky kapalné, plynné i pevné. Ve farmacii se používají především roztoky kapalné, které se získávají rozpouštěním pevné (tuhé) látky v kapalném rozpouštědle.

Jaké jsou druhy rozpouštění?

Rozlišujeme endotermní rozpouštění, které teplo spotřebovává a které lze urychlit zahřátím, a exotermní rozpouštění, kdy se teplo naopak uvolňuje, a které lze urychlit chlazením ( Příprava roztoku). Plocha rozpouštění vyjadřuje povrch částic, na kterých se rozpouštění realizuje.